Stručné a komplexní seznámení s Linuxem

Stručné a komplexní seznámení s Linuxem.

Kdo textem provází?
Psáno dlouholetým uživatelem Windows, kterému jednoho dne došla trpělivost a rozhodl se přejít na Linux.

Co zde autor sděluje?
Zjednoduším první setkání a krůčky v Linuxu a věřím, že pomohu s výběrem Linuxové distribuce.

Kapitola 1 - Jak vybrat vhodný Linux?
Linux na rozdíl od Windows, se vyznačuje existencí v různých variantách a verzích. Musíme si z velké nabídky vybrat ten pravý Linux, který nám bude vyhovovat nejlépe. Říká se, že vybíráte linuxovou distribuci.

Jaké distribuce jsou k dispozici?
Existuje pár hlavních Linuxových distribucí, z kterých další vycházejí. Všechny zmíněné hlavní linuxové distribuce mají počátky vývoje už v 20. století.

Debain
Rozšířený s velkou komunitou, zároveň je jedním z nejvíce známých distribucí. Vychází z něj slavné Ubuntu nebo Linux Mint. I když se jedná o jednoduchou distrubuci, komunita ji přílíš nemá ráda. Linux Mint se vyznačuje podobností skrz vzhled Windows a rychle si na něj zvyknete, ale nemohu moc doporučit.

Slackware
Více známé je spíše Suse přesneji openSUSE, celkově je méně populární a nedoporučuji pro začátek, ale dá se zvládnout.

Red Hat Enteprise Linux
Zkráceně RHEL , vyvíjen společností Red Hat. Jedná se o stabilní, pokročilou distribuci použitou na serverech. Red Hat vyvíjí ještě Fedoru, která je vhodná pro osobní užití. Dostává se oběma distribucím popularity, ale pro začátek nedoporučuji skrz příliš nových informací a odlišného vzhledu od Windows.

Gento
Vysoce nedoporučuji pro začátek, celý operační systém si musíte poskládat, není podobný ničemu, co znáte. Avšak je spustitelný na čemkoliv a má příjemnou komunitu.

Arch
Jedná se o nejvíce a zajímavou distribuci, tvořenou komunitou. Repozitáře = (Zdroje poskytující software) jsou největší ze všech distribucí a lze v nich najít snad vše. Pro začátek nedoporučuji skrz složitou instalaci a užívání, ale existuje jedna světlá výjimka jménem Manjaro Linux postavený na Archu, doporučuji ze všech nejvíce. Nejvíce pohodlně se používá.

Když už máme vybranou Linuxovou distribuci, je vhodné se zaměřit i na grafické prostředí, které nám rozhodne o vzhledu. Obvykle je grafické prostředí již součástí dané Linuxové distribuce.

Vzhled Linuxové distribuce
Grafické prostředí dává každé Linuxové distribuci svůj vzhled, proto jsou některé Linuxové distribuce na pohled podobné a jiné ne.

Jaká grafická prostředí existují?
GNOME - Jedno z nejznámějších grafických prostředí díky Debianu, Ubuntu a Fedoře, ale odlišné od vzhledu Windows nebo macOS. Pro začátek spíš nedoporučuji skrz vizuální odlišnost od Windows.

XFCE - Známé pro svou nenáročnost pro počítač a jednoduchost, zároveň činí Linux více podobný Windows a vzdáleně může připomínat i macOS. Nečekejte extra zázrak, co se vzhledu týká. Pro začátek spíš doporučuji skrz vizuální podobnost s Windows

KDE Plasma - Nejvíce komplexní prostředí, které nabízí nejvíce možností, zároveň je po vizuální stránce výborně zvládnuté a silně doporučuji skrz největší vizuální podobnost s Windows.

Existují i další grafická prostředí, ale výše zmíněné tři pro jednoduchý začátek stačí.

Poznámka autora: Vyplatí se prvně vyhledat jaké distribuce existují a pro co jsou určené. Je jich vskutku hodně.

Již máte přečtené články a zhlédnutá videa o vybrané linuxové distribuci? Doporučuji ji vyzkoušet. Nemusíte nic instalovat do vašeho počítače, ani řešit zálohu dat. Můžete spustit Linux jako live boot – načtení operačního systému z paměťového média, nejčastěji z USB portu. V kapitole 2 je popsáno, jak si můžete vyzkoušet vybranou linuxovou distribuci.

Kapitola 2 - Jak vyzkoušet Linuxovou distribuci?
Uvedu zde jednoduchý obecný postup, některé kroky se liší u jednotlivých zařízení a je potřeba dohledat podrobnosti na internetu.

1. Stažení Linuxové distribuce z internetu.
Potřebujeme stáhnout soubor, kde je kompletní Linuxová distribuce z oficiálního zdroje – oficiální stránky Linuxové distribuce. Obvykle se jedná o soubor s příponou .iso.

2. Příprava USB flash disku
Potřebujete flash disk s kapacitou větší jak 8GB, jestli se jedná o usb 2.0, 3.0 nebo 4.0 není důležité. Doporučuji usb flash disk zformátovat. POZOR! Formátování vymaže veškerá data!

3. Zápis stažené Linuxové distribuce na USB flash disk.
K zápisu můžete využít program Rufus nebo balenaEtcher. Doporučuji využít funkci bezpečně odebrat hardware nebo vysunutí.

4. Spuštění Linuxu - live boot.
4.1. Vypneme zařízení (počítač, notebook)
4.2. Připojíme usb flash disk s Linuxovou distribucí do jakéhokoliv usb portu.
4.3. Skrz klávesovou zkratku spustíme boot menu nebo BIOS/UEFI.
Boot menu - nejčastěji u notebooků, někdy i u PC. Šipkami na klávesnici vybereme usb flash disk a potvrdíme klávesou eneter.
BIOS/UEFI - nastavíme bootování z usb portu, viz návod k vaší základní desce nebo počítači.
Poznámka autora: Stačí do Google napsat například značku + model zařízení a how to enter BIOS nebo boot menu.
4.4. Ukáže se nám další nabídka - GRUB, kde potvrdíte spuštění Linuxu, bývají tam další pro nás teď nepotřebné položky, přímá instalace, nastavení časového pásma atd.

Nyní jste úspěšně spustili Linux jako live boot a můžete ho prozkoumat, zjistit co jak a kde funguje. Více o tom pojednává kapitola 3.

Kapitola 3 - Stručný průvodce Linuxem
Jak se instalují program? Jak nainstaluji ovladače grafické karty? Jak něco nastavím? Jak to celé funguje? Jak se vlastně používá Linux?

Poznámka autora: Je nutné si uvědomit, že se jedná o odlišný svět než Windows nebo macOS.

Jak instalovat programy?
Linux využívá zdroj software složený z repozitářů, kde jsou všechny programy a aplikace na jednom místě. Skvělé srovnání je Google Play, App store nebo Windows store, kde vyberete program a nainstalujete. Jedná se nejčastější cestu instalace programů, jenž je doporučená, bezpečná a jednoduchá.

Není váš program v nabídce?
Zkuste povolit Flatpak (Flathub), značně může rozšířit nabídku. Méně častá cesta instalace programů, chybu rozhodně neuděláte, ale je to náročnější na místo na disku.

AUR - Arch User Repository (Pouze pro distribuce založené na Archu)
Distribuce založené na Archu mají k dispozici komunitní zdrojové kódy na sestavení dalších balíčků software, které nenajde v repozitářích. Jedná se o lepší možnost než používat Flatpak. (Flatpak balíčky zabírají zbytečně místo). AUR značně rozšiřuje nabídku software.

Poznámka autora: Jeden z důvod proč používám právě Manjaro je, že Manjaro je založené na Archu a mám dostupný AUR.

Poznámka autora: Existuje ještě Snapcraft, který je podobný Flatpaku. Po internetu se nesou rozpory, jestli Snapcraft používat nebo ne, kvůli bezpečnosti. Osobně nepoužívám a nemám důvěru ve Snapcraft.

Zdroj software poskytuje nejen programy, ale může poskytovat další důležité části systému. Například grafické ovladače, různé systémové knihovny, kernel atd.

Jak nainstalovat ovladače grafické karty?
Tato část byla vždy na Linuxu problematická, pokud chcete jednoduché řešení tak používejte následující Linuxové distribuce:

PopOS - Grafické ovladače NVIDIA již předinstalované.

Manjaro - Je vybaveno funkcí MHWD ( Manjaro HardWare Detection). Manjaro je schopno automaticky detekovat hardware zařízení a následně nainstalovat potřebné ovladače automaticky.

Důležité pro notebooky!
Pokud máte notebook s integrovaným GPU a diskrétním GPU (Výkonnější, například NVIDIA GPU) je nutné vyřešit přepínání GPU například kvůli hrám a náročným 3D programům.
V Manjaro Linuxu lze použít příkaz prime-run, v rámci Steamu prime-run %command%
Případně můžete vyzkoušet přepnutí grafiké karty skrz optimus manager.

Poznámka autora: GPU - grafická karta.

Instalace a aktualizace kernelu
Co to je kernel? Je to jádro Linuxu, které mají všechny distribuce společné, jeho aktualizace pravidelně přináší vylepšení v podobě nových funkcí pro hardware nebo zlepšení aktuálních funkcí, případně opravuje nejrůznější chyby.

Poznámka autora: Když je vypuštěná nová verze kernelu, doporučuji počkat jestli nebudou hlášené zásadní problémy, vyhnete se tak zbytečným nepříjemnostem. Lze to zobecnit na každou kritickou část software, který potřebujete, například na ovladače grafické karty.

Kancelářské aplikace
LibreOffice nebo možnost nainstalovat Microsoft Office dle návodů na internetu.

Hry v Linuxu
Steam, GOG - Oficiálně dostupný.
Steam Proton - Umožňuje spouštět Windows hry na Linuxu přes Steam. Doporučuji se kouknout na custom verzi Protonu od vývojáře GloriousEggroll.
Wine - Podporuje spouštění Windows programů, včetně her na Linuxu.
Lutris - Manažer her, který posouvá hraní na Linuxu na další úroveň.
DXVK - Podpůrná vrstva, která umožňuje hrám s Wine pracovat lépe.

Poznámka autora: Některé hry dokonce běží na Linuxu s vyšší hodnotu FPS než na Windows.

Příkazový řádek
Ano, bez toho to někdy nepůjde, ale pokud si zvolíte správnou distribuci, tak terminál nebudete často potřebovat.

Poznámka autora: Vyzkoušel jsem hodně distribucí a nejjednodušší je Manjaro, které aktuálně používám. Za zmínku stojí ještě PopOS.

Proč preferuji Manjaro než PopOS?
PopOS má sice předinstalované ovladače GPU, ale Manjaro řeší GPU ovladače také výborně, navíc je kompatibilní s AUR - Arch User Repository, repozitaře Arch Linuxu jsou vskutku velké. Takže mám větší nabídku software.

1 Like

Ahoj. Co se softwaru týče na Arch based distribucích tak jsi zapomněl zmínit AUR, který obsahuje komunitní zdrojové kódy na sestavení dalších balíčků softwaru, které člověk nenajde v repositářích. Lepší možnost než používat nafouknuté flatpaky.

Děkuji za připomínku, už jsem článěk editoval a zahrnul do něj AUR.

1 Like